Václav Dolák

Václav Dolák

Po čtyřiadvaceti letech opouští svitavskou římskokatolickou farnost otec Václav Dolák. Do Svitav přišel v červenci 2002 z Červené Vody na Orlickoústecku. Narodil se v červnu 1965 v Radotíně na Přerovsku, studoval na Cyrilometodějské teologické fakultě na olomoucké fakultě, na kněze byl vysvěcen 7. září 1991. Od léta bude působit na Hostýně, kam ho posílá otec arcibiskup.

Se Svitavami a okolím, zdejším krajem, se otec Václav poměrně brzy sžil a váží si nových vztahů, které zde postupně objevoval. „Mým oblíbeným místem je farní zahrada vedle hřbitova a farní dvůr,“ vyznává se, kde rád trávil čas.

Farnost netvoří pouze farář, ale také farníci, s nimiž našel Václav Dolák brzy společnou řeč. Za farníky píše lékař Pavel Ingr.

Z pohledů farníků

Po čtyřiadvaceti letech se otec Václav rozloučí se svitavskou farností. Pro mnohé z nás to není jen změna faráře, ale loučení s člověkem, který se stal součástí našich životů. Zanechává zde nejen opravené kostely, upravený farní areál nebo obhospodařené lesy, ale hlavně živou farnost.
Fara se díky němu stala místem setkávání pro všechny generace. Místem, kde člověk nachází otevřené dveře a laskavé přijetí v radostech či starostech a někteří i útočiště v těžkých chvílích nemoci nebo životních zkoušek.
Je skutečným otcem - nejen svým povoláním kněze, ale i způsobem, jakým provází druhé životem. Celá generace farníků vyrostla pod jeho vedením a také my, otcové rodin, v něm nacházíme vzor. Je velkorysý, autentický, osobně skromný a plný života. Svým přístupem ke sporům a lidským selháním nám připomíná, že křesťan nemá usilovat jen o vítězství své pravdy, ale o dobro druhého člověka.
Ježíš říká, že kdo pro Boží království opustí dům, pole nebo rodinu, dostane stokrát víc. Na otci Václavovi se tato slova naplňují. Vzdal se vlastního domova a rodiny, ale dostal na starost domy, pole i lesy a především získal velkou rodinu lidí, kterým se stal blízkým.
Do nového působiště na Hostýně přeji otci Václavovi hojnost Božího požehnání a radost ze služby poutníkům z celé Moravy. Ať i oni poznají, co my ve Svitavách víme už dávno – že se v něm snoubí moudrost, hluboká víra, obětavost a velké srdce.
Děkujeme za jeho službu. Za farníky Pavel Ingr
 

Z pohledu kolegy

S Václavem Dolákem jsem se poprvé potkal brzy po svém příchodu do Svitav v roce 2009. Šel jsem se představit na katolickou faru jako nově nastoupivší evangelický farář. Dostalo se mi vřelého přijetí. Následně mi ukázal kostel sv. Jiljí a pak mne přes místní hřbitov vedl do obřadní síně, aby mě představil personálu a seznámil s ním: “To je nový evangelický farář”. Uvádím tento zdánlivě okrajový detail, který jsem ovšem hned při první konkrétní domluvě na pohřební službě ocenil. A uvádím ho proto, že pro Václava Doláka - jak jsem ho měl možnost poznat - je tato pozornost zdánlivě okrajovým, ale přitom důležitým detailům charakteristická. Projevovalo se to i při přípravách různých společných akcí. Myslel na to, aby se pro celek nezapomnělo na detaily. Na ty důležité. Na nedůležitých nelpěl.

V souvislosti s různými církvemi často přichází otázka: “A jaké jsou mezi katolíky a evangelíky rozdíly”. Jistě jsou. Nicméně Václav Dolák nehledá rozdíly, ale staví na tom, v čem jsme zajedno, v čem můžeme spolupracovat a sloužit druhým. Byly i chvíle, kdy nějakou specifičnost, odlišnost jiné církve zmínil. To v případech, kdy na ni chtěl poukázat jako na zajímavost nebo dobrou praxi či prostor pro vzájemnou inspiraci. Jeho otevřenost k různosti měla zásadní vliv na blízkou spolupráci místních křesťanských farností různých denominací. 

V době covidu jsme jako místní evangelické společenství zvlášť ocenili možnost konat pravidelné bohoslužby v kostele sv. Josefa. Byl dostatečně velký, abychom dostáli tehdejším kapacitním omezením. A díky Václavu Dolákovi využíváme příležitostně katolické prostory v situacích, kdy se nás sejde víc, než se vejde do našich prostor.
Neochvějná a vytrvalá byla jeho podpora stavby Domova pro seniory ve Vendolí. Morální i finanční. Všechny farnosti v jeho duchovní správě stavbu i provoz Domova podporují pravidelným příspěvkem. Moc si toho vážíme. S vděčností se ohlížím za mnohými rozhovory, které jsme mohli vést, stejně jako za bohoslužebnými, modlitebními i jinými setkáními. Vždy jsem vnímal, že mu jde o dobro pro lidi, pro společenství, pro obec, ve které žije. Václave, ať Ti Bůh žehná ve Tvé další službě. Filip Keller, evangelický farář

 

Poděkování z města
Po čtyřiadvaceti letech končí ve Svitavách své působení římskokatolický farář Václav Dolák. Je to okamžik, který si zaslouží zastavení a poděkování.
Za více než dvě desetiletí se otec Václav stal neodmyslitelnou součástí života našeho města. Jeho služba dávno nepřesahovala pouze zdi kostela. Byl průvodcem věřících v důležitých životních okamžicích, organizátorem kulturních a společenských akcí, partnerem města při řadě projektů a člověkem, který dokázal spojovat lidi napříč generacemi i názory.
Mnozí občané si jej budou pamatovat nejen jako duchovního, ale také jako člověka otevřeného dialogu, laskavého, vstřícného a vždy připraveného podat pomocnou ruku. Za dobu svého působení zanechal ve Svitavách výraznou stopu, ať už v duchovním životě farnosti, péči o církevní památky, nebo v budování dobrých vztahů mezi církví a městem.
Jménem města Svitavy bych chtěl otci Václavu Dolákovi upřímně poděkovat za vše, co pro naše město, jeho obyvatele i farnost vykonal. Děkuji za jeho dlouholetou službu, trpělivost, lidskost a ochotu podílet se na životě našeho města.
Přeji mu do dalších let především pevné zdraví, mnoho sil, radosti a Božího požehnání. Ať už budou jeho další kroky směřovat kamkoliv, věřím, že na Svitavy bude vzpomínat stejně rád, jako budou Svitavy vzpomínat na něj. David Šimek, starosta města