Úvod » Svitavské památky

Svitavské památky

Není sporu o tom, že Svitavy jsou také městem historie a památek. Máte-li po ruce chytrý telefon s aplikací SVITAVY, anebo si v městském informačním centru vyzvednete mapu, můžete se vydat po městském památkovém okruhu. Provede Vás náměstím, starými uličkami, uvidíte svědky někdejší slávy textilnictví Svitav, tohoto Západomoravského Manchesteru. Trasa vede kolem rezidenčních vil továrníků, v zahradních parcích můžete odpočívat se stínu mnohdy staletých stromů. Nebo se osvěžit v hospůdkách a kavárnách. Putování městem není náročné, pěšky Vám to zabere necelé dvě hodiny. A je se nač dívat. Jako kdybyste listovali učebnicí architektury.

Náměstí Míru

Náměstí vzniklo podél středověké cesty se založením města kolem roku 1250. Původně zde stávalo 83 právovárečných domů. Ty získaly v 16. století renesanční podobu a po požáru města roku 1781 byly barokně upraveny. Dnešní vzhled zóny je výsledkem celkové rekonstrukce z let 1993–1994.

Svitavské náměstí
Stará radnice

Úřadovalo se zde od roku 1538, kdy se renesanční budova stala majetkem města. Věž je doložena v polovině 18. století, barokní podoba je výsledkem přestaveb z let 1781–1849. Tehdy byla dokončena celková rekonstrukce, včetně klasicistních interiérů a znaku města na fasádě domu. Radnice zde sídlila do roku 1933.

Stará radnice
Dům U Mouřenína

Jeden z nejstarších renesančních domů je doložen k roku 1554. Původní sídlo purmistrů bylo v polovině 18. století přestavěno na zájezdní hostinec. V roce 1776 zde přespal císař Josef II. a během napoleonských válek také ruský generál Korsakov. Od roku 1860 měla ve sklepích své trezory zdejší spořitelna.

Dům U Mouřenína
Wolkerova alej

Na místě hradebních příkopů od Brněnské k Lanškrounské bráně byla v roce 1849 vysazena tzv. Severní alej. Procházela komplexem Ettlových továren a ústila do parku před Sponerovým domem. Oblíbené místo odpočinku se dočkalo celkové obnovy v roce 2010 za pomoci fondů EU.

Sponerova-Ettlova vila

Budova v historizujícím slohu italské renesance je dílem vídeňských architektů Hinträgera a Clausseho. Postavena byla v letech 1886–1887 pro rodinu Sponerů. Vilu s parkem, který vznikl roku 1897, zakoupila v roce 1909 rodina Ettlů a od roku 1945 je sídlo ve vlastnictví státu.

Sponerova-Ettlova vila
Kulturní centrum Fabrika

Z částí bývalé továrny bratří Ettlů z roku 1926, později barevny podniku Vigona, vzniklo v letech 2005–2008 multifunkční kulturní centrum. Chátrající průmyslový objekt byl za pomocí evropských fondů přeměněn na společenské centrum s divadelním sálem a moderní knihovnu.

Kulturní centrum Fabrika
Římskokatolická fara

Původní farní budova vznikla v polovině 12. století se založením Starých Svitav. Kdysi premonstrátská fara byla v letech 1626–1636 přestavěna do barokní podoby. Na stavbě se podílelo město i olomoucký biskup František z Dittrichštejna, jehož znak zdobí fasádu budovy. Fara byla v 19. století rozšířena o zadní trakty.

Římskokatolická fara
Kostel sv. Jiljí

Původně románský kostel byl založen litomyšlskými premonstráty kolem roku 1150. Raně barokní přestavba dokončená v roce 1689 je architektonickým skvostem regionu. Dochovalo se původní zařízení interiéru, kaple sv. Mikuláše a mariánské kaple, oltáře a kazatelna. Kostel je od roku 1804 kostelem hřbitovním.

Kostel sv. Jiljí
Městský hřbitov

Hřbitov je připomínán k roku 1575. Z této doby také pocházejí nejstarší náhrobky na hřbitovní zdi. Oddíl starého hřbitova kolem centrálního Jaichova kříže z roku 1849 je místem s náhrobky významných osobností města. Vedle kříže jsou hromadné hroby Svitavanů z roku 1945. Barokní kostnice byla postavena roku 1646.

Městský hřbitov
Židovský hřbitov

První Židé jsou ve městě doloženi ve 14. století, ale jednalo se o jednotlivce, kteří nevytvořili souvislou čtvrť ve smyslu ghetta. Teprve po roce 1848 jejich počet vzrostl ke dvěma stům. Svou obec si ustavili roku 1888, spadala pod obec boskovickou. Od roku 1890 se osamostatnila. V roce 1892 byl zřízen za městem hřbitov, ale nacisté začali v roce 1938 s jeho devastací. Po úplném zničení hřbitova komunistickou totalitou po roce 1970 zcela zanikl. V roce 2003 byl upraven s novým pomníkem.

Židovský hřbitov
Obřadní síň

Nejmladší část hřbitova je urnový háj, který vznikl roku 1968. Součástí realizace byla výstavba smuteční obřadní síně, která městu citelně chyběla. Unikátní projekt, který ve všech směrech vybočoval z tehdejší uniformity, zpracovali ve stylu betonového brutalismu architekti Pavel Kupka a Bohumil Blažek. Výzdobou a plastikami byl pověřen v té době zakazovaný prof. Karel Nepraš, jehož strohé realizace zde mají navozovat existenciální emoce.

Obřadní síň
Socha Nejsvětější Trojice

Zóna kolem městského hřbitova je místem původní slovanské osady. Zde je i mnoho barokních soch, světeckých a trojičních sloupů. Umělecky nejcennější je sousoší tzv. Pacákovského okruhu, jehož autorem je snad Severin Tischler. Socha Nejsvětější Trojice vznikla v roce 1734 a původně stávala v Lačnově.

Socha Nejsvětější Trojice
Řeka Svitava

Téměř sto kilometrů dlouhá řeka pramení na zemské hranici u obce Javorník. Jméno získala podle slovanského pojmenování “čisté, průzračné” vody. Řeku poprvé připomněl kronikář Kosmas k roku 981. Svitava je napájena několika prameny, které se v těchto místech stékají.

Řeka Svitava
Ottendorferův dům

Stavbu knihovny a čítárny cele financoval mecenáš Oswald Ottendorfer. Budova byla otevřena roku 1892 a knižním fondem patřila k největším německým veřejným knihovnám na Moravě. Autorem projektu stavby byl brněnský architekt Germano Wanderley. Koncertní sál je nejkrásnějším společenským sálem ve městě.

Ottendorferův dům
Budigova vila

Rezidenční vila Johanna Budiga, mecenáše a starosty města, byla ve stylu německé renesance postavena v letech 1891–1892. Zahrada byla vysazena kolem roku 1910. V konfiskované budově sídlí od roku 1947 městské muzeum. V roce 1992 byla fasáda opravena do nynější podoby a úprav se dočkalo i východní křídlo a interiéry.

Budigova vila
Kostel sv. Josefa

Klášter redemptoristů s kostelem sv. Josefa byl postaven v letech 1894–1896 podle plánů architekta Josefa Schmalzhoffera. Novorománská trojlodní bazilika se šesti kaplemi a cennou výzdobou sloužila řádu do roku 1950, kdy byl klášter zásahem StB násilně zrušen a klášterní budova připadla zdejší nemocnici.

Kostel sv. Josefa
Městské opevnění

Původní opevnění vzniklo se založením města v polovině 13. století. Kamenné hradby s parkánem a vodním příkopem byly stavěny po roce 1389. Měly dvě brány, později přibyla další, a vstupní branku. Hradby postupně chátraly až v 19. století zcela zanikly. Brány byly zbourány, příkopy zavezeny. Zůstala pouze tato bašta.

Městské opevnění
Tzv. Česká čtvrť

Česká menšina v německých Svitavách nebyla příliš početná. Aktivní se stala po vzniku samostatného státu v roce 1918. Češi zakoupili prázdné pozemky za reálkou, na nichž v letech 1920–1929 vznikla čtvrť domů českého stavebního družstva. V roce 1920 byla otevřena menšinová škola, která roku 1921 získala vlastní budovu.

Albrechtova vila

Rodina Albrechtů zbohatla z továrny na zpracování kůží v těsném sousedství jejich honosné vily. Rezidence byla postavena v letech 1899–1900 místním stavitelem Johannem Bierem. V roce 1945 byla vila zkonfiskována, stala se sídlem nechvalně známého Úřadu pro Němce, do roku 1995 byla majetkem nemocnice.

Albrechtova vila
Budigova vila

Vilu si v letech 1891–1892 nechal postavit průmyslník Johann Budig a jeho syn Max. Novorenesanční budova v době krize roku 1933 připadla jako zástava spořitelně, v letech nacismu byla správním sídlem okupačních orgánů. Od roku 1946 zde sídlí soud. V roce 2005 byla k opravené budově nově přistavěna moderní část.

Budigova vila
Kavárna V Parku

Technické objekty Langrovy vily z konce 19. století byly v roce 2009 přestavěny na moderní informační centrum a kavárnu. Architektonický projekt Petra a Jana Stolínových využil myšlenky přestavby budovy stylem “domu v domě”. Projekt byl realizován s využitím evropských fondů.

 

Kavárna V Parku
Socha Mateřské lásky

Autorem sochy je Adolf von Donndorf, profesor stuttgartské akademie. Sousoší vzniklo v roce 1892 z finančního daru Oswalda Ottendorfera. Autorem kašny a podstavce je brněnský kameník Johann Tomola. Celé sousoší bylo v roce 1981 převezeno od Ottendorferovy knihovny sem do městského parku.

Socha Mateřské lásky
Pomník Oskara Schindlera

Pomník s pamětní deskou před rodným domem Oskara Schindlera symbolizuje osud Svitav jako města tří národností – Čechů, Němců a Židů. Odhalen byl v roce 1994 při příležitosti české premiéry filmu Stevena Spielberga Schindlerův seznam. Nápis připomíná ojedinělý čin – záchranu lidských životů v době holocaustu.

Pomník Oskara Schindlera
Langerova vila

Vila v historizujícím slohu byla postavena v letech 1888–1891 pro majitele pily Julia Langera. Autorem projektu byl Germano Wanderley. Po finančním bankrotu rodiny Langerů se rezidence stala majetkem spořitelny, která ji od roku 1933 pronajala městu pro zřízení radnice. Nemovitost později přešla do vlastnictví města.

Langerova vila
Klášter Milosrdných sester

Thomas Christ, svitavský rodák, založil klášter Milosrdných sester sv. Vincence z Pauly v roce 1867. O rok později byla stavba vysvěcena a v roce 1874 byl dům rozšířen o novogotickou kapli sv. Vincence. O ženy s mentálním postižením zde řádové sestry pečovaly do roku 1988, ale dům si sociální účel podržel až do současnosti.

Klášter Milosrdných sester
Reálná škola

O zřízení reálné školy se město snažilo od poloviny 19. století. Se žádostí uspělo roku 1895 a vlastní budova byla postavena v letech 1896–1897 podle projektu Josefa Hudka z Vídně. Stavitelem se stal místní Julius Randa. Škola byla postavena spolu s botanickou zahradou, sadem a cvičištěm. Patřila k pýše tehdejších Svitav.

Reálná škola
Socha Osvobození

Socha dívky jakoby mávající letadlům je dílem sochaře Josefa Kadlece, rodáka z Borové u Poličky. Model díla vznikl v roce 1945, ale socha byla slavnostně odhalena 6. června 1948. V polovině 50. let 20. století byla upravena střední část ulice a socha získala nové místo před vilou Ferdinanda Sigmunda z roku 1886.

Socha Osvobození
Sigmundova vila

Tzv. Nové město patřilo od 16. století k zemědělskému zázemí Svitav. Nacházely se zde statky, zahrady a sady. V 19. století byly zahájeny demolice gruntů a na jejich místě vyrostly textilní továrny. Jednou z nich byla tkalcovna Ferdinand Sigmund, který si v sousedství fabriky nechal postavit v roce 1886 rezidenční vilu. V ní později bydlela rodina ředitele reálné školy. Stavba po roce 1945 připadla nemocnici.

Sigmundova vila
Ottendorferův sirotčinec

Mecenáš města Oswald Ottendorfer byl v roce 1886 osobně přítomen při otevření stavby ve stylu italské renesance. Projekt vznikl v dílně architektů Clausseho a Hinträgera ve Vídni. Základní kámen byl položen roku 1885. Před budovou sirotčince a chudobince stávala busta Ottendorfera od sochaře Bayera z Vídně.

Ottendorferův sirotčinec
Kostel Navštívení P. Marie

Původně snad románský kostel vznikl při zakládání Nových Svitav kolem roku 1250. Byl poničen v období husitských bouří, pak opraven a stal se kostelem farním. V roce 1781 celý vyhořel a byl barokně přestavěn litomyšlským stavitelem Rosou. V letech 1993–1994 se uskutečnila celková obnova kostela, zvláště jeho interiéru.

Kostel Navštívení P. Marie
Mariánský sloup

V roce 1680 zasáhla město velká epidemie cholery. Roku 1703 byl vztyčen mariánský sloup, výraz vděku měšťanů za ochranu města. Sousoší neznámého mistra se sochami P. Marie, sv. Floriána, sv. Rocha, sv. Jana, sv. Šebestiána a sv. Rozálie je odrazem lidového baroka olomouckých sochařských dílen.

Mariánský sloup
Městská spořitelna

Bankovní dům byl založen v roce 1860 a stal se pilířem místního peněžnictví. Majetek spořitelny se rozrostl natolik, že v letech 1902–1903 bylo na místě nízkých měšťanských domů postaveno nové sídlo v pseudoklasicistním slohu. Jako sídlo peněžních institucí je budova využívána dodnes.

Městská spořitelna
Chlapecká škola

Architekt Karel Frieml z Brna navrhl tuto budovu v novorenesančním stylu. Stavba byla zahájena v roce 1877 a dokončena roku 1878. V interiéru školy se dodnes dochovala zakládací deska. V roce 1888 byla budova rozšířena o tělocvičnu a později o zadní trakt. Škola byla určena výhradně pro chlapce.

Chlapecká škola
Městský dvůr

Dům je připomínán v roce 1758, kdy v něm během sedmileté války přespal pruský král Friedrich II. Původně zájezdní hostinec U Zlaté koruny, později Městský dvůr, byl do současné podoby přestavěn roku 1896. Stal se centrem společenského a kulturního života města s reprezentativním sálem. Dnes je objekt komerčně využíván.

Městský dvůr