Muzeum betléma ve Svitavách

Není to poprvé, ani zdaleka naposledy, co slyšíme o dalším z kroků, jak uvést svitavský mechanický betlém k životu. Po rozsáhlých restauračních pracích, které ani zdaleka nejsou u konce, je v současnosti největším bodem řešení umístění samotného betléma. Pro ten byl vybrán objekt na náměstí Míru, jenž v letech minulých sloužil pro bytové účely. Nyní si však objekt vzal pod svá křídla Ing. arch. Marek Štěpán a ve spolupráci s městem Svitavy chce tuto budovu přetvořit na muzeum betléma. Celý projekt bude řešen hned v několika etapách.

Vstup do budovy muzea betlémů bude možný ze dvou stran. Hlavní nástup se předpokládá z náměstí. Není ovšem vyloučen vstup ze strany od komunikace, kde se předpokládá příjezd školních autobusů či parkování některých přespolních návštěvníků. Pro propojení obou směrů nástupů je odbourána část rohu budovy. V prostoru mezi oběma domy bude umístěn hlavní nástupní prostor, který bude navržen s ohledem na to, aby se nemíchali návštěvníci s právě příchozími či procházejícími. V tomto nově vytvořeném foyer budou umístěny vertikální komunikace. Schodiště, rampy a výtah jsou navrženy v závislosti na mnoha různých výškových úrovních obou budov, muzea betlémů i knihovny. Těchto rozdílných úrovní je zhruba šest. Jako nejcennější prostor budovy vnímáme parter, proto je zázemí vymístěno do podzemního patra, kde bude umístěna šatna, hygienické zázemí, sklady a archiv. Výhodou tohoto řešení je také, že ostatní struktura domu může být svobodná a dispozičně se v rámci možností nadechnout. Umístění zázemí do foyer by navíc vzhledem k přetlaku více funkcí obou objektů nebylo možné. Vlastní provoz muzea se pak bude odehrávat v jednotlivých podlažích v zachované stavební struktuře. Hlavnímu exponátu – velkému mechanickému betlému – bude věnován v přízemí muzea dvoupodlažní převýšený prostor s litinovými sloupy, ze kterého je přístupné menší mezipatro. Ve druhém podlaží bude umístěna další expozice muzea a menší sál, podkroví je věnováno herně.

Zahrada bude vyvýšená nad úroveň ulice do výškové úrovně nástupního ramene stávajícího schodiště při zázemí knihovny. Prostor zahrady bude oddělen od prostoru ulice a komunikace parapetní zídkou vysokou jeden metr, která opticky vymezí klidový prostor zahrady a muzea a bude mít akusticky příznivé vlastnosti vzhledem k ruchu vedlejší komunikace. Tato zídka bude zároveň paralelou k hradební zdi, která v těchto místech historicky vedla. Zahrada vytvoří klidné zázemí domu, které je polo veřejné. Pod nástupní platformou zahrady se v podzemí nachází archiv a skladové prostory.

V přední části zahrady, která sousedí s komunikací, bude vystavěn orloj v podobě osmiboké věže. Její tvar i výška se v průběhu návrhu vyvíjely a výsledný tvar je odkazem na osmiúhelníkový půdorys věže Ottendorferovy knihovny. Výška věže koresponduje s horní římsou knihovny a výškou hřebene střechy muzea. Ve věži bude umístěn větší mechanický betlém, jehož postavy by se objevovaly v oknech věže. Do tohoto orloje bude možné vejít a sledovat mechaniku zevnitř. Věž s orlojem bude sloužit také jako forma poutače muzea betlémů.

Jiří Johanides