Nový ředitel muzea Hynek Stříteský: Na historii Svitav můžeme být hrdí
Prvního července převzal vedení svitavského muzea Hynek Stříteský. Pochází z blízké vesnice Ostrý Kámen, absolvoval svitavské gymnázium a posléze studoval na Filozofické fakultě Karlovy univerzity obor historie-archivnictví a pomocné vědy historické. Zvítězil ve výběrovém řízení na nového ředitele Městského muzea a galerie ve Svitavách a velmi oceňuje současnou aktivní spolupráci muzea a škol a také bohatou nabídku akcí pro veřejnost.
Přicházíte do čela svitavského muzea, nakolik je Vám známé? A oblíbil jste si třeba konkrétní artefakt? 
„Muzeum znám již z minulosti, nejblíže jsem se s jeho fungováním seznámil v době, kdy jsme společně připravovali výstavu Hudba ve spirále. Vznikla v Národním technickém muzeu a s paní ředitelkou Čuhelovou jsme se domluvili na jejím zapůjčení do Svitavy. Tuším, že to bylo v roce 2015. Sbírkový fond ještě neznám tak dobře, abych mohl vyzdvihnout jeden konkrétní předmět, který mě nejvíce zaujal. Velkou výzvu, která před muzeem stojí, představuje svitavský mechanický betlém. Tento unikát se v současné době restauruje a hledají se možnosti jeho stálého představení veřejnosti. Vysoce oceňuji také aktivní spolupráci mezi muzeem a školami a rovněž bohatou nabídku akcí pro veřejnost svitavské muzeum v tomto směru odpovídá moderním evropským trendům, jelikož není pouze paměťovou institucí, ale rovněž místem setkávání, otevřeným především místní komunitě.“
Jak dobře znáte Svitavy? Které místo pro Vás má zvláštní atmosféru?
„Pocházím z nedalekého Ostrého Kamene, kam stále pravidelně jezdím. Jsem také absolventem svitavského gymnázia, znám proto dobře nejen Svitavy, ale celý region Svitavska. Míst, která tu patří mezi má oblíbená, je více. Nedávno jsem například navštívil Ottendorferovu knihovnu, kam jsem zašel na přednášku Roberta Fulghuma. Dlouho jsem tam nebyl, snad od studií, takže jsem se díval trochu jinýma očima a celý prostor mě doslova nadchl. Velmi rád mám také okolní lesy, zejména Javornický hřeben.“
Co Vás postrčilo směrem ke studiu archivnictví a historických věd?
„Historie mě zajímala již od základní školy, mám rád příběhy, kterými nás oslovuje. Během studií na vysoké škole jsem se postupně specializoval na hospodářské dějiny. Díky tomu jsem si plně uvědomil, že krása historie nespočívá pouze ve středověkých hradech a renesančních zámcích, ale také například v rozvoji průmyslu během 19. a 20. století. V tomto směru mají Svitavy co nabídnout a my můžeme být na jejich historii opravdu hrdí.“
Působil jste v Národním technickém muzeu a v Národním muzeu. Na který projekt, kterou expozici, nejčastěji vzpomínáte?
„Největší a nejzajímavější projekt, který jsem koordinoval, se jmenoval Made in Czechoslovakia. V Národním technickém muzeum jsme ho připravili v roce 2018 ke 100. výročí založení Československa. Mezi jeho výstupy patřila unikátní stejnojmenná výstava nebo takzvaný Prezidentský vlak, což byla souprava složená mimo jiné ze tří prezidentských salonních vozů. Projela nejen celou Českou republiku, ale zavítala až do Košic. Myslím, že podobná jízda se nebude v blízké době opakovat. V Národním technickém muzeu jsem také součástí týmu, který připravuje nové Muzeum železnice a elektrotechniky na Masarykově nádraží v Praze. Jeho otevření se plánuje na rok 2027.“
Jakým směrem se vydá svitavské muzeum pod Vaším vedením?
„Mým hlavním úkolem bude navázat na dosavadní činnost a rozvíjet potenciál, který ve svitavském muzeu spočívá. Uvědomuji si, že patří mezi přední paměťové a vědecké instituce v Pardubickém kraji. Jak jsem již zmínil výše, velmi si vážím všech kulturních aktivit, které svitavské muzeum připravuje pro veřejnost. Rád bych za to poděkoval paní ředitelce Čuhelové i celému jejímu týmu, bude opravdu na co navazovat.
V oblasti prezentační a práce s veřejností chci především pokračovat v dosavadní výstavní činnosti muzea. Náležitý prostor bude dán výstavám z vlastních sbírek, zaměřeným především na regionální historii a přírodu, výstavám zapůjčených z ostatních muzeí i od jednotlivců, a výstavám na aktuální témata, která rezonují ve společnosti. Za nesmírně důležitý považuji rovněž doprovodný program k realizovaným výstavám. Muzeum bude také i nadále plnit svou funkci v oblasti průvodcovských služeb a pokračovat budeme i v organizování vzdělávacích a volnočasových programů.“
To zcela jistě není všechno.
„Trochu rozdílná bude interní činnost muzea, kterou veřejnost, alespoň předpokládám, příliš nepostihne. Rád bych rozvířil debatu nad sbírkotvornou činností muzea a v souvislosti s tím aktualizoval sbírkotvorný plán, to znamená, jaké předměty bude muzeum sbírat a proč. Mimořádně důležitým úkolem je pro muzeum a jeho sbírky také zajistit nový depozitář s dostatečnou úložnou plochou a stabilními klimatickými podmínkami. Postaráme se tak o to, že hmotné kulturní dědictví, o které pečujeme, předáme dalším generacím, což je primární úkol celého muzejnictví. Nutné také bude vypořádat se s aktuální situací, která je velmi ovlivněna krizí vyvolanou Covidem-19, a to jak po stránce ekonomické, tak po stránce prezentační a styku s veřejností.“
Co tedy bude v muzeu za rok nového, pane řediteli?
„Konkrétní plány samozřejmě mám, rád bych s nimi však nejprve seznámil své nové kolegyně a kolegy. Určitě ale mohu prozradit, že chci využít svých dosavadních kontaktů a do Svitav přinést některé zajímavé výstavy ze sbírkového fondu Národního technického muzea. Mým cílem rovněž je přivést svitavské muzeum do organizace ICOM neboli International Council of Museums, tedy mezinárodní sítě, jíž je členem více než 20 tisíc muzeí z celého světa.
K prvořadým úkolům v dlouhodobější perspektivě, které určitě nelze stihnout do jednoho roku, řadím revitalizaci a modernizaci stávajících expozic, zejména expozice prací techniky. Zahraniční návštěvníky, ale nejen je, chci oslovit rozšířením nabídky o audioquide po stálých expozicích. Jako potřebné rovněž vidím vytvoření nových a moderních webových stránek muzea.“
Petra Soukupová
Vložil: Jiří Johanides