Internetové fórum

Příspěvek ze dne: 08.10.12
Otázka:
Vážení,
dívám se na stránkách města na mapu Svitav. Nějak vůbec nemůžu pochopit, proč je vnitřní město označeno jako Mesto Javorník. (Název Mesto je skutečně napsáno bez diakritiky) Považuji to za něco co tam nepatří. Je to správné nebo ne ??
Odpověď:

Vážený pane Šíšo,

máte pravdu, nepatří a ani ulice Nesytá není správně, děkujeme za upozornění. Již jsme informovali server Google, od kterého mapu přebíráme. Doufáme, že dojde k brzké nápravě.

S pozdravem

Ing. Zuzana Pustinová, úředník odpovědný za vnější vztahy, zuzana.pustinova[zavinac]svitavy[tecka]cz

 
Příspěvek ze dne: 27.08.12
Otázka:
Vážení návštěvníci Internetového fóra,
panu starostovi přišel e-mail, který by mohl zajímat i Vás. Se souhlasem jeho pisatele jej v našem fóru vystavuji:

Tak jsem našel rubriku, kde mohu napsat starostovi a doufám že si přečte co mě tíží. Po celém našem okrese mám spoustu přátel a tak se také stane, že se sejdeme někde u pivečka a občas narazíme na to co se v jednotlivých městech děje a věřte pane starosto, že mi při posledním tématu nebylo vůbec do smíchu. Téma bylo průmyslové zóny. No světe div se ve městech jako je Polička, Litomyšl nebo Moravská Třebová jsou tyto prostory nejen plné, ale musí se i rozšiřovat. A tak bych se rád zeptal co se to děje ve Svitavách, proč platíme manažery, kteří nic nedokázali aniž bych Vás pozval na naše sezení u piva tak bych se rád dozvěděl něco o nových projektech, ale také kolik nás již stálo to nicnedělání vedení tohoto odboru. Děkuji předem za odpověď
Jan Rákos,  nar6[zavinac]email[tecka]cz
Odpověď:

Dobrý den pane  Rákosi,

děkuji Vám za Váš zájem o průmyslovou zónu. Není tak zcela pravdou, že by manažer průmyslové zóny a vedení města nečinilo žádné kroky k obsazení průmyslové zóny. Během dvou let mého působení na radnici již proběhlo několik jednání se zájemci o výstavbu v průmyslové zóně. Mnoho z nich mělo zájem o výstavbu logistického centra, což by v žádném případě nesnížilo nezaměstnanost v našem městě. Nicméně, momentálně máme několik zájemců, kteří silně nad investicí do Svitav uvažují. Ale je to bohužel běh na dlouhou trať. Někteří čekají na dotaci z Czechinvestu, jiní na rozhodnutí mateřské firmy ze zahraničí apod. Velkým problémem je také to, že poslanci schválili v roce 2010 změnu výše platby za vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu. V minulosti stálo vynětí 1 m2 60 Kč. Nyní stojí 1000 Kč. A to je největším problémem naší průmyslové zóny. Nyní se snažíme jednat s poslanci a senátory, aby se výše platby za vynětí z půdního fondu vztahovala pouze na nové průmyslové zóny a ne na všechny zóny. Věřte, že nám tato věc není lhostejná a činíme kroky k obsazení celého území.

 

Hezký den

Mgr. David Šimek, starosta města Svitavy, starosta[zavinac]svitavy[tecka]cz

 
Příspěvek ze dne: 08.06.12
Otázka:
Dobrý den,
Ráda bych se na Vás obrátila s problémem přecházení hráze u Dolního rybníka. Na této silniční komunikaci není chodník a jelikož se jedná o jednu z nejvyhledávanějších rekreačních oblastí ve Svitavách je to velký problém. Je tu obrovská frekvence turistů, seniorů, matek s dětmi a kočárky, kteří se vyhýbají autům v obou směrech a cyklistům. Velice často vznikají nebezpečné dopravní situace! Též nezpevněný okraj komunikace za svodidly je nebezpečný. Malé dítě pod nimi může propadnout až do rybníka. Dále křižovatka za hrází je nepřehledná – přes přírodní ostrůvek uprostřed je špatně vidět, stejně jako do obou zatáček. Nedalo by se toto místo řešit např. kruhovým objezdem? Dalším nedostatkem v této oblasti je absence pouličního osvětlení. Shrnutí: S cyklostezkou, která je hojně využívaná bruslaři a cyklisty se frekvence dopravy  v oblasti hráze ještě zvýšila. (Tato oblast je však vyhledávaná v každém ročním období- běžkaři, bruslaři…) Chodci, kteří chodí na výlety do přírody k oběma rybníkům jsou v této oblasti vystaveni nebezpečí. Bylo by možné tyto problémy nějak řešit – například vybudováním chodníku? Velice děkuji za odpověď a zájem města o jeho obyvatele. L. Dvořáková  
Odpověď:

Dobrý den,

obrátila jste se na nás s podnětem k problému dopravní situace v prostoru hráze Dolního rybníka, kudy prochází místní komunikace spojující území zahrádkářských lokalit. O popisovaných problémech víme a snažíme se je v maximální míře řešit. Vše však není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Uvedené názory na situaci v území jsme podrobně projednávali s institucemi, které jsou zodpovědné za dopravní bezpečnost na pozemních komunikacích a dále za umísťování, povolování a užívání dopravních staveb v území v souladu s právními předpisy. Z jejich odpovědí, které jsou níže uvedeny však vyplývá, že nejsou možné další úpravy území nad rámec současného stavu. Vzájemně se tedy tomu musíme přizpůsobit a vlastním chováním a vzájemnou ohleduplností chránit sebe a svoji bezpečnost.

Pavel Čížek, místostarosta města Svitavy, pavel.cizek[zavinac]svitavy[tecka]cz

 

Dobrý den paní Dvořáková, 

odboru dopravy MěÚ ve Svitavách byl postoupen Váš příspěvek, ve kterém se zaobíráte bezpečností silničního provozu a zvláště pak chodců pohybujících se po místní komunikaci nacházející se na hrázi Dolního rybníka ve Svitavách, upozorňujete na nepřehlednost přilehlé křižovatky, kde navrhujete vybudovat malou okružní křižovatku. Ve Vašem příspěvku také upozorňujete na absenci chodníku s veřejným osvětlením, který chybí na místní komunikaci vedoucí po hrázi Dolního rybníka.

MěÚ Svitavy, odbor dopravy, z důvodu objektivity požádal o vydání stanoviska k Vašim návrhům také Policii ČR, dopravní inspektorát Svitavy. Ten vydal vyjádření pod č.j.KRPE-178-152/ČJ-2012-170906 dne 18.7.2012. Ve svém vyjádření nedoporučuje stavební úpravy - zřízení chodníku a kruhového objezdu-kruhové křižovatky s místní komunikací vedoucí k zahrádkám ve Svitavách v části Pod hrází. K Vašim dílčím návrhům proto uvádíme:

1.Bezpečnost chodců

Místní komunikace části Pod hrází se nachází v intravilánu obce Svitavy, kde je provoz řízen podle § 18  odst. 4 zákona č.361/2000Sb., ve znění pozdějších předpisů, kde je uvedeno, že řidič v obci smí jet rychlostí nejvýše 50 km/h. Přitom však musí dbát zvýšené pozornosti, což je dáno zvýšeným počtem účastníků provozu v intravilánu města. Dále musí řidič přizpůsobit rychlost jízdy zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu, předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, její kategorie a třídě, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat.Smí jet takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled. Toto musí mít řidič stále (a obzvlášť projíždějící touto uvedenou komunikací) na paměti. Pohyb účastníků po této komunikaci tedy závisí na jejich chování a přizpůsobení se danému úseku s danými šířkovými poměry místní komunikace.

2.Vybudování chodníku s veřejným osvětlením

 Při akceptování a dodržení podmínek podle platných ČSN v této lokalitě nelze vybudování chodníku realizovat vzhledem k nedostatečným šířkovým poměrům komunikace a svahovému reliéfu daného dopravního prostředí. Podle platných předpisů musí být minimální šíře nově budovaného chodníku 1,5m. To by znamenalo učinit významný zásah do tělesa hráze Dolního rybníka, což by byl zásah do cizího majetku. Podle § 12 odst. 2 zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, je stavba místní komunikace na hrázi rybníka ve vlastnictví města Svitavy a těleso hráze je ve vlastnictví Českého rybářského svazu, Rybářství Litomyšl. Zde pro úplnost uvádíme, že po několikaletém jednání s vlastníkem hráze došlo v loňském roce k pokácení vzrostlých suchých topolů, které ohrožovaly bezpečnost chodců pohybujících se po hrázi, ale i bezpečnost v části zahrádkářské kolonie pod hrází. Dalším důvodem bylo narušování samotného tělesa hráze rybníka kořenovým systémem topolů. Pokácení stromů a umístění nových svodidel si vyžádalo náklady v řádu stovek tisíců korun. Náhradní výsadba ani jiné umístění staveb mimo instalaci svodidel nebyly vlastníkem hráze povoleny. Rozšířením tělesa hráze a vybudováním chodníku s veřejným osvětlením by došlo do značné míry k znepřístupnění zahrádek pod hrází. Dalším významným prvkem by byla vysoká finanční náročnost stavby a její budování na pozemku, který není ve vlastnictví města.

3.Zřízení kruhového objezdu

Zřízení kruhových objezdů – malých kruhových křižovatek - se řídí platnými ČSN a technickými podmínkami pro výstavbu malých okružních křižovatek. Vsazení kruhového objezdu místo stávající úrovňové křižovatky v této části nemá žádné opodstatnění. Ve směru od Lačnova se ve stávajícím stavu jedná o levotočivou zatáčku prudšího rázu, kde přijíždějící vozidlo i z opačné strany od centra města, musí zpomalit, aby bezpečně zatáčkou projelo. Stejně tak vozidla přijíždějící ve směru od zahrádkářské kolonie vyjíždějí z obytné zóny a musí dát přednost všem účastníkům silničního provozu. Vozidla po průjezdu uvedenou zatáčkou vyvinou určitou rychlost, ale jakou, to závisí na jejich chování a přizpůsobení se ostatním účastníkům silničního provozu. Zřízením malé okružní křižovatky vůči stávajícímu stavu se jejich chování nezmění. Dále při průjezdu vozidel okružní křižovatkou musí být splněny dané rozhledové poměry, které by však zde splněny nebyly. Také dopravní  nehodovost není v daném místě žádná. Stavební náklady na zřízení malé okružní křižovatky nejsou zanedbatelnou položkou. Z důvodu malé frekvence projíždějících vozidel, kdy je dopravní zatížení křižovatky mizivé, je stavba neefektivní. MěÚ Svitavy, odbor dopravy, z důvodu zvýšení bezpečnosti provozu v uvedené křižovatce zajistil posunutí svislých dopravních značek IP26a – „Obytná zóna“ a IP26b – „Konec obytné zóny“ až na hranici křižovatky zejména z důvodu lepších rozhledových poměrů vozidel vyjíždějících ze zahrádkářské kolonie. Ze stejného důvodu bylo provedeno ořezání vzrostlých křovin rostoucích na ostrůvku křižovatky. 

Městský úřad Svitavy, odbor dopravy, se situací týkající se bezpečnosti všech účastníků silničního provozu v dané lokalitě již v minulosti zabýval a podle našeho názoru učinil veškerá možná technická, ale i netechnická opatření, která jsou v souladu s dosud platnou legislativou a technickými předpisy. O situaci byla informována jak městská policie, tak i policie ČR, která zde přislíbila provádět namátkové kontroly.    

Ing. Miroslav Doseděl, vedoucí odboru dopravy, miroslav.dosedel[zavinac]svitavy[tecka]cz

 
Příspěvek ze dne: 01.07.12
Otázka:
Vážení,
se zájmem jsem si přečetl zprávu o stavu životního prostředí ve Svitavách. Zaujalo mne samozřejmě úplně vše, ale přeci jenom oblast "Odpady" je sepsána a přednesena ve velmi optimistickém duchu. To by se mi sice velmi líbilo, ale je tam bohužel zamlčena jedna velmi. velmi podstatná skutečnost. Víte vůbec jak vypadají boxy separovaného odpadu ? Víte, že tyto boxy nemají vůbec žádný smysl ? Víte, že o nějakém separování odpadu v těchto boxech nemůže být ani řeči ? A proč to vše je ? - Poněvadž tyto boxy nejsou pravidelně vyprazdňované. Pokud tomu nevěříte udělejte si kontrolu - třeba na boxech mezi Svitavskou resp.Hraniční a Hybešovou.
Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme za Váš zájem o stav životního prostředí. Na Vámi vyslovené otázky (a zároveň  odpovědi) týkající se oblasti odpadového hospodářství – zejména stání kontejnerů na tříděný odpad, sdělujeme následující:

Není pravda, že kontejnery na tříděný odpad  „nejsou pravidelně vyprazdňovány“. Společnost LIKO SVITAVY a.s. provádí svoz odpadů z  kontejnerů na tříděný odpad papíru a plastů  pravidelně 1 x týdně (pondělí nebo čtvrtek) ze všech jednotlivých stání. Vybraná stání jsou podle potřeby svážena 2 x týdně. Kontejnery na sklo barevné i čiré jsou sváženy podle naplněnosti cca po 4 – 6 týdnech.   

Město Svitavy koncepčně v rámci svých finančních možností provádí výstavbu nových a rekonstrukce a rozšíření stávajících stání kontejnerů na tříděný odpad již od roku 2003. Do konce roku 2011 bylo takto nově zbudováno nebo rekonstruováno 45 sběrných míst pro kontejnery na tříděný odpad.

Vámi konkrétně specifikované místo – stání na tříděný odpad v lokalitě mezi ulicemi Hybešova, Svitavská a Družstevní -  je velmi problematické, ale jen z hlediska lidského faktoru. I přes namátkové sledování toho místa právně dostupnými prostředky se nám zatím nepodařilo zjistit původce, který zde odkládá jiné odpady, než pro které je stání určeno.

Samozřejmě, zmiňované sběrné místo není jediné, kde dochází k ukládání jiných odpadů než papíru, plastů a skla. Sledování  ostatních míst je také prováděno namátkově.

Nelze však v žádném případě tvrdit, že nedochází k třídění odpadů v těchto sběrných místech. Statistiky množství vytříděných odpadů za jednotlivé roky ukazují na nárůst množství vytříděných odpadů.         

Ing. Pavel Čermák, odbor životního prostředí
e-mail :  pavel.cermak[zavinac]svitavy[tecka]cz

 
Příspěvek ze dne: 22.05.12
Otázka:
Dobrý den,musím reagovat na možnosti rozšíření školek,na ulici pražská,jsou dvě budovy bývalé školky a paradoxně je v jedné polovině škola,což je trochu jak za roku raz dva,místo aby se to nazpět vrátilo mš a mohlo tak být umístěno více dětí,tak se raději děljí zřejmě kabinety učitelům a na dětio se nemyslí
Odpověď:

Dobrý den,

omlouvám se za značné zpoždění mé odpovědi. To bylo do značné míry zapříčiněno poměrně rychlým sledem událostí, kdy jsme s vedením města hledali možnosti, jak reagovat na letošní stav při zápisu dětí do MŠ. Přestože dlouhodobě sledujeme populační křivku, došlo letos oproti očekávání ke zvýšení zájmu o MŠ. Výstupy z databáze obyvatel to však neavízovaly.

Nyní k Vaší reakci. Je pravdou, že jsme před lety provedli přesun jedné první třídy do prázdného pavilonu MŠ Pražská, aby bylo zajištěno jeho plné využití. Rovněž jsme předpokládali, že při zvýšení počtu dětí v MŠ budou tyto prostory opět navráceny školce. V průběhu let však došlo k nebývalému růstu zájmu rodičů o ZŠ Sokolovská, čímž se její kapacity zcela naplnily. Zde malá odbočka. ZŠ Sokolovská sídlí v budově gymnázia a vlastníkem je Pardubický kraj. Z toho vyplývá, že jako nájemce musí respektovat prostorové podmínky, které má dané nájemní smlouvou. Došlo tedy k situaci, že skutečně "není cesty zpět". Proto jsme hledali jiné řešení. Dnes Vám mohu sdělit, že došlo k dohodě s majitelem objektu v ulici Purkyňova, kde měly historicky sídlo jesle. Součástí dohody je vytvoření odloučeného pracoviště MŠ Svitavy - Lány s kapacitou 25 míst. Stavební práce již začaly a vše směřuje k tomu, že 1. září bude nové oddělení otevřeno. Podle platné legislativy však bude muset proběhnout nové kolo přijímacího řízení. O tom budeme všechny potenciální zájemce v dohledné době informovat.

Mgr. Jiří Petr, vedoucí odboru školství a kultury, petr[zavinac]svitavy[tecka]cz  

 
Stránka: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27